Vzpomínky


První pes je jako první láska, nemusí to být ta pravá, mnohdy bývá krátká jako okamžik, ale je prostě ...PRVNÍ...



Toto jsou naši kamarádi, kteří s námi prošli životem ve chvílích dobrých i zlých....

Můj úplně první pes byla německá doga jménem ASTARTE, domácí jméno TARA. Černá s bílými znaky, krásná, hodná, s člověčíma očima. Podlehla rakovině ve 14ti měsících a v nás zůstala navždy vzpomínka na její vznešenost a oddanost. Ne nadarmo se říká, že doga je takový poločlověk...

Když jsem se vzpamatovala z odchodu Tary, rozjeli jsme se pro štěňátko boxera (moje maminka usoudila, že je to taková menší doga s placatější tlamičkou) a odvezli si moji první boxerku Ceti z Vodmiru. Neměla jsem vůbec tušení, jak se štěňátko vybírá, navíc nám byla nabídnuta jen ta jedna, tak jsme zaplatili, dali ji do tašky a tak začal můj osud "boxerkářky". Doma jsme se rozhodli, že jí budeme říkat CITA. Když jí bylo půl roku, přihlásila jsem se do kynologického klubu Líšeň (hluboký Svazarm) a během dalšího půl roku propadla koníčku jménem kynologie. CITA PRVNÍ byla podle všech měřítek slabá v povaze, měla reakci na střelbu, bála se na obraně prutu, bála se lidí a nových situací. Náš společný výcvik probíhal metodou pokus-omyl , jenom na zkoušku ZM jsme nastupovali asi třikrát. Byla jsem tehdy mladá (čerstvá plnoletost) a zapálená, a když mi někdo řekl, že něco nejde, o to víc jsem se snažila dokázat, že to jít musí. Díky tomuto odhodlání jsme s Citou splnili zkoušku ZM, ZVV1, ZVV2, IPO 1, IPO 2 a také IPO 3 na body 80/88/79 a protože na obraně muselo být tehdy nejméně 80 bodů, touto zkouškou se bohužel chlubit nemůžeme. Když byly Citě 4 roky, začala jsem se zajímat o záchranařinu a měla jsem štěstí, že na cvičáku KK Zetor, kam jsem v té době už dva roky chodila, vznikla pod vedením paní Dany Liškové Záchranná brigáda města Brna. První rok jsem se samozřejmě bez psa chodila jen schovávat a pomáhat a když mi poprvé dovolili si udělat s Citou první vyštěkání, nemohla jsem v noci ani spát, jak jsem byla šťastná. Cita v dalších letech složila záchranné zkoušky - a to všechny, které v té době byly - ZZP1, ZZP 2 a ZZP 3 - ve stupni 3 byla stopa 3 hodiny stará, speciál a poslušnost na posunky. V té době ještě nebyly plochy ani další odvětví záchranařiny, jen sutiny a nově laviny. V těch jsme nemohly zůstat pozadu a složily obě existující - ZLP 1 a ZLP 2. Když bylo Citušce 7 roků, objevil se zkušební řád IRO a s ním i možnost dalších zkoušek. Nám se podařilo složit a obhájit zkoušku FL-A. (béčka tehdy také nebyly). Bilance našeho společného života: 21krát účast na závodech, 3 krát účast na Mistrovství republiky záchranných psů a umístění vždy do 10.místa, účas na Mistrovství Rakouska celkem 4krát (8. místo a 282 bodů v kategorii FLA) a účast na Mistrovství světa v Salzburku. Tam se Citě povedl speciál i obratnost, ale na poslušnost jsme nastoupili v pravé poledne a milá boxerka se na dlouhodobém odložení odplazila do stínu. To nás stálo slušné umístění a splnění limitu. Citu jsem uchovnila, objela s ní pár výstav a odchovala na ní 2 vrhy štěňat na chovatelskou stanici PALBOX. Cituška se dožila 11 let a do poslední chvíle byla veselá, zdravá a plná energie.

V době, kdy bylo Citušce 9 roků a já plnila svoje mateřské povinnosti, vstoupila do mého života nová láska, erdelteriér. Výběr Kendíka (Candy Commander Gapone) byl také téměř náhodný, vybrala jsem si štěňátko, které bylo nejdéle vzhůru a neustále nosilo po zahradě tenisák, nejlépe daleko od všech. Musím říct, že tyto vlastnosti Kendíkovi zůstaly celý život - stále připravený k čemukoliv, aportér a velmi samostatná jednotka. Na Kendíkovi jsem doufala zužitkovat vše, co mě Cita za náš společný život naučila a měla s ním velké ambice. Ve sportovní kynologii jsme složili všechny zkoušky, na které jsme společně měli - ZM, ZVV1, ZVV2, OP1, ZPS 1, IPO 1, IPO 2, IPO 3, SchH 1, SchH 2, SchH 3, objeli spoustu závodů a náš největší úspěch byl start na Mistrovství Moravy všech plemen podle IPO 3. Větší část energie jsme vložili do záchranařiny a vybrali si jako svoji parketu sutiny a laviny. Celkem se nám podařilo složit 18 záchranných zkoušek, nejcenější je zkouška Pohotovostní jednotky (dnes je to atest MV) a v této jednotce Kendy pracoval od svých 4 do 9 let a splnili jsme také podmínky pro mezinárodní nasazení. Ze sportovních záchranářských úspěchů si nejvíce cením jeho účasti na Mistrovství republiky záchranných psů (4krát) a hned na tom prvním (ve 3 a půl letech) jsme stáli na bedně - 3. místo. Protože patřil Kendík mezi atestované psy, byli jsem často voláni k zásahům, ve starším věku jsme se věnovali také cadaveru a na vyzvání policie ČR jsme označili společně s Martinem Červenkou a jeho Emonem místo, kde byla nalezena asi metr pod povrchem neživá osoba. Absolvovali jsme i jednu zahraniční misi po zemětřesení v Alžiru s týmem IRO. S Kendíkem jsem záchranařinu trénovala ve Svazu záchranných brigád kynologů ČR. Naše Brigáda města Brna se rozhodla podpořit jednotnost záchranařiny v té době a tak jsme se staly členem SZBK ČR jako Jihomoravská záchranná brigáda kynologů. V té době jsem začala vykonávat práci výcvikáře a tu dělám dodnes. Kendík tu byl s námi necelých 12 let, poslední dva roky ho zlobily záda, ale do poslední chvíle to byl takový veselý kamarád do nepohody. Ve svazu záchranných brigád jsem také vykonávala funci rozhodčího, měla jsem možnost posuzovat i Mistrovství republiky záchranných psů a získala I. výkonostní třídu.

Když bylo Kendíkovi 7, začala jsem pomalu uvažovat o dalším štěňátku a rozhodovala se mezi maliňákem a boxerem. Náhodně jsme se cestou z tréninku stavila za kamarádkou a chovatelkou Jitkou Hermanovou a domů jsme už jely 2, já a Ixie Dračinec. Na rodinné radě jsme se nakonec shodli opět na jméně Cita, na počest Citušky první. Cita druhá byla od počátku živel, nezastavitelná, neuchopitelná, denní dvouhodinové vycházky lesem se staly samozřejmostí a od počátku bylo třeba ji zaměstnat. První 3 roky jejího života jsme pracovali ještě ve Svazu, složily si sutinovou, vodní, lavinovou jedničku a zkoušku plošného vyhledání a intenzivně se věnovali také všestranné kynologii. Životní láskou City je totiž obrana a pro tu by se nechala do slova zabít. Vrhly jsme se na zkoušky všestranné a složily ZM, ZVV1, IPO 1, IPO 2, IPO 3, VPG 1, VPG 2, zúčastnily se výběrového závodu MSKS a postoupily na Mistrovství MSKS všech plemen. Také se aktivně účastníme závodů boxerklubu ČR a v roce 2009 jsme měli nominaci na Atibox podle IPO 3. Bohužel měla Cita úraz tlapky a velmi dlouho rekonvalescenci a tak pro nás sen účasti na Atiboxu zatím tiše spí. Když byly Citušce 3 roky, vznikla nová záchranářská oganizace, jíž jsme členem, Kynologická záchranná jednotka České republiky. V současné době jsme s Citou přihlášené na atest MV v plochách a to je náš nejvyšší cíl. Kromě výcviku se Cituška stala také 2krát matkou, původní chovatelská stanice již zanikla a byl nám dán nový název STARBOX. V roce 2010 bude odchován třetí vrh, na Citě poslední.

V roce 2007 jsme se jeli podívat do chovatelské stanice Malave Gem a přeskočila jiskra, možná spíš žhavý uhlík :) a za týden jsme odvezli domů Quin. Vzhledem k tříčlenné smečce doma (byt v paneláku) jsme museli působit jako blázni, ale tahle holčička byla prostě naše. S Kvínkou pomalu vstupujeme do záchranářského světa, nedávno složila zkoušku v plošném vyhledání a ve sportovní kynologii má za sebou první úspěch - 1. místo v kategorii ZVV1 na Horáckém závodě boxerů v Jihlavě. Má obrovský talent pro pachové práce, výborně stopuje a chtěla bych se s ní věnovat hlavně sutinovému hledání.

Ráda bych poděkovala všem, s kterými jsem měla možnost trénovat, předávat si zkušenosti, kamarádům se Svazu, se kterými se stále stýkáme a vzpomínáme na staré časy nebo probíráme ty nové...



CANDY COMMANDER GAPONE

Starbox 19.5.1996 - 3.4.2008

Kendy, Kendík, Kendíček, Kenďa - záchranář tělem a duší, obranář, který by za rukáv udělal cokoliv, šašek, který mě doma vítal s papučí v tlamičce a ráno stál první u dveří, aby nás vylákal na procházku přivítat nový den. Pan ERDEL...Věděli jsme, že to přijde, ale na některé věci se člověk připravit nemůže. Kendíku, jeden náš společný kamarád ti vzkazuje : "přeju Ti dobrý vítr na Tvé poslední stopě a tu největší šťavňatou kost v cíli"

Zkoušky:
ZM, ZVV1, ZVV2, IPO 1, IPO 2, IPO 3, VPG 1, VPG 2, VPG 3, ZPS 1,ZPO 1
ZZ, ZZP 1, ZZP 2, ZPJ, ZLP 1, ZLP 2, ZLP 3, ZLP N, ZTV, ZVP 1, ZVP 2
RH-E, RH- FLA, RH - TA, TH- TB, RH - FA, RH - LA, RH - WA, atest MV v sutinách

Výstavy: Velmi dobrý (těžké ucho)

Bonitace: 6DJMdUX/ 5/5/5 chovný

DKK 0/0

Majitel: Soňa Šabacká

Otec: Perrancourt Pirate Prince, světový vítěz 1989, Český šampion
Matka: Baby Bonnie Gapone, Český šampion, CACIB


Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox



Starbox

CETI Z VODMIRU

28.6.1987 - 1998

Zkoušky:
ZZV2, IPO2, ZZP3, ZLP2, FL-A (11 zkoušek z výkonu)

Závody:
Účast celkem 21krát
Mistrovství republiky záchranných psů 3krát
Mistrovství Rakouska 4krát (8.místo-282 bodů)
Mistrovství světa záchranných psů v Salzburku

Výstavy: Výborná

Bonitace: chovná (celkem 2krát štěňata ch.st. PALBOX)







Pár vzpomínkových fotek ze společného života...
Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox Starbox